Češi! Rozhovor se Štěpánkou Jislovou, Karlem Osohou a Pavlem Kosatíkem

Rostoucí bytosti, Hitler, uniformy a mluvící hlavy... Ne tohle není Hellboy, tohle jsou... Češi! Komiksová edice tohoto jména se definitivně uzavřela adaptacemi událostí roku 1938 (Jak Beneš ustoupil Hitlerovi) od Štěpánky Jislové a 1948 (Jak se KSČ chopila moci) od Karla Osohy. Also starring scénárista Pavel Kosatík.

Má vůbec smysl dělat komiksové adaptace televizního seriálu, když komiks u nás stejně nikdo nečte?

Štěpánka Jislová: Až na to, že... u nás lidi komiks čtou. Jediné, co nás brzdí, je polarizace ve stylu superhrdinové (cokoli v lince) vs. art (cokoli, na co je třeba dívat se déle než pět vteřin). Jinak se máme čím dál tím lépe – čtenáři i autoři jakbysmet.

Čítať ďalej...

Žádná z mých postav nemá reálný základ

Pod pseudonymom Lusy Adams sa skrýva nový, svieži prírastok do českej fantastiky. Mnohí ju poznajú pod prezývkou Lu.Lusy a tiež ako autorku tituliek k Upírskym denníkom. Fantasy-svet vám prináša exkluzívny rozhovor, v ktorom sa dozviete niečo o autorke a jej prvotine - Odstínoch života.

Tvoje prvé čitateľky ťa poznajú pod prezývkou Lu.Lusy, na rodnom liste máš napísané Lucie Adamová a kniha ti vyšla pod menom Lusy Adams. Prečo? Čo pre teba znamenajú tieto mená?

Lu.Lusy je přezdívka, pod kterou se v internetových vodách pohybuju už od samého začátku věků (to mi bylo nějakých 12 či 13 let) a od té doby jsem se s ní tak sžila, že už bych nedokázala přenést přes srdce se jí zbavit. Moje občanské jméno je vážně jenom to – moje občanské jméno - a posledních pár let dokonce preferuju, když mi lidé říkají Lucy, s čímž začala moje paní profesorka angličtiny na střední.

Čítať ďalej...

Chtěla jsem se vrátit k draculovské klasice

Anotácie sú na životopisy skúpe. Prezradíš nám čo-to o sebe?

Když jsem odesílala nakladateli svůj stručný životopis, dodala jsem s úsměvem, že víc informací, které by stály za zmínku, není. To už bych tam mohla jedině napsat, že umím péct medovník. Ale s tím se pravděpodobně nespokojíte, že?

Tak já to zkusím trochu rozšířit. Vystudovala jsem gymnázium v Ústí nad Labem a v podstatě hned nastoupila jako redaktorka do Českého rozhlasu. Původně jsem se ucházela o moderátorskou pozici, ale brzy se ukázalo, že mi mnohem víc sedí práce ve zpravodajství. Na těch pár let moc ráda vzpomínám. Dělat práci, která vás opravdu baví, je vážně výhra. Mohla jsem psát (zpravodajský jazyk je samozřejmě hodně odlišný od toho literárního) a pak tu bylo také kouzlo živého vysílání. V podstatě adrenalinový sport.

Čítať ďalej...

Sociálne horory alebo politicko-mafiánske thrillery?

Spoluautorka trilógie Miešanci, či autorka príbehov o Vimke, odpovedala na našu prosbu na rozhovor a súhlasila. Nasledujúce riadky patria rozhovoru s ňou.

Aké boli vaše začiatky? Začali ste písať už ako študentka, alebo ste sa písaniu začali venovať až ako dospelá?

Písať som začala ako malé dieťa, v škole. Za svoju prvú rozprávku (t. j. fantastický príbeh) som bola rozpačito pochválená – na jednej strane pani učiteľka neverila, že by to napísalo dieťa, na druhej strane mi nechcela ublížiť, keby náhodou predsa. Dopadlo to dobre, bola to múdra žena.

Čítať ďalej...

Nikdy som nemal potrebu vkladať do svojich hrdinov čosi zo seba

Autor, ktorý je jedným z obľúbených českých aj slovenských čitateľov, známy hlavne kvôli kombinácii reality s fantasy svetom, odpísal na našu žiadosť, v ktorej sme ho žiadali o pár slov, a on súhlasil. Nasledujúce riadky patria práve rozhovoru, ktorý sme s ním urobili a ktorý bol v konečnom dôsledku veľmi príjemný. Želáme vám príjemné čítanie a veríme, že vás inšpirujem k tomu, aby ste siahli nielen po fantastických knihách Juraja Červenáka, ale aj po takých, ktoré v sebe ukrývajú rúško pravého detektívneho tajomstva.

Čítať ďalej...